|
| |
|
|
Děti z institucionální a přechodné pěstounské péče v novém domově očima náhradních rodičů
Zdražilová, Elen ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá srovnáním a hloubkovou analýzou některých psychologických aspektů (zejména problematikou citové vazby) u dětí aktuálně pobývajících v náhradní rodinné péči se zkušeností se dvěma typy rané péče - institucionální péčí a PPPD po dobu prvního roku života. Zkoumanými oblastmi jsou projevy attachmentu a významné projevy chování, prožívání a vztahovosti u těchto dětí. Cílem práce je srovnání vlivu obou forem péče na psychiku dítěte a hlubší pochopení souvislostí mezi sledovanými jevy. Výzkum byl prováděn formou kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů s pěstouny či osvojiteli zkoumaných dětí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zkoumané děti z PPPD, i přes často neuspokojivou kvalitu poskytované péče, vykazují příznivější projevy ve většině zkoumaných oblastí než děti z institucionální péče a zůstává u nich zachována schopnost navázání důvěrného vztahu s pečující osobou. U dětí je ale patrná zvýšená míra úzkostnosti a nejistoty. U zkoumaných dětí z institucionální péče byly patrné projevy narušené citové vazby a další obtíže v chování a v regulaci emocí. U obou skupin dětí bylo možné zaznamenat zlepšení stavu po příchodu do rodiny, v případě dětí z instituce však měla na změně nejvýraznější podíl odborná pomoc v podobě terapie attachmentu. Výzkum také upozorňuje na problematické aspekty...
|
|
|
Podpora kognitivních schopností seniorů v rezidenčních zařízeních
Kňavová, Kristýna ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi podpory aktivizace kognitivních schopností v seniorském věku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na definici procesu stárnutí jedince s důrazem na změny kognitivních funkcí a možnosti podpory jejich stimulace. V praktické části jsou prezentovány výsledky kvalitativního výzkumu, u něhož byl sběr dat realizován prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s pracovníky a klienty čtyř domovů pro seniory a podpořen záměrným pozorováním aktivizace kognitivních funkcí. Hlavním cílem je získání přehledu o obsahu a formách aktivizačních činností se zaměřením na kognitivní funkce ve zvolených zařízeních. Cílem je také získání přehledu o frekvenci, diferenciaci a efektivitě výše zmíněných aktivizačních činností ve zvolených zařízeních a vytvoření obecného doporučení pro pracovníky zařízení se záměrem zkvalitnit či doplnit portfolio poskytovaných aktivit. KLÍČOVÁ SLOVA Stáří a stárnutí, kognitivní funkce, narušení kognitivních funkcí, rozvoj kognitivních funkcí, Demence, institucionální péče
|
|
|
Možnosti a perspektivy sbližování domácí a institucionální péče o seniory
HLOUŠKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce zaměřená na téma Možnosti a perspektivy sbližování domácí a institucionální péče o seniory se zabývá identifikací rozdílnosti domácí a institucionální péče o seniory a možnostmi využití nabízených služeb. Teoretická část popisuje stáří, proměny provázející stáří (fyzické, psychické, sociální a ekonomické změny), institucionální péči o seniory v kontextu zdravotní a sociální péče a možnou adaptaci seniorů na podmínky institucionální péče. Poslední kapitola teoretické části se věnuje domácí péči o seniory, kde je popsaná soběstačnost, potřeby seniorů a modely domácí péče. Empirická část je zaměřena na výzkum a získání odpovědí na stanovené výzkumné otázky, které byly pro každou skupinu respondentů jiné. Výzkumný soubor byl tvořen šesti respondenty v institucionální péči ve věku 64 až 87 let, pro které bylo zvoleno zastoupení klientů z DPS Domova Božice, p. o. Druhý výzkumný soubor byl tvořen šesti seniory v domácí péči ve věku 72 až 89 let. Výzkumný soubor byl vybrán metodou sněhové koule. Pro výzkum byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, jako forma sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. V rámci rozhovoru vznikly kategorie, které vedly k vyhodnocení dat a ty byly vyhodnoceny pomocí otevřeného kódování. Operacionalizace základních pojmů vycházela z výzkumných otázek. Z výzkumu vyplývá, že je nutné seniorům a rodinám pečujícím o seniora v domácím prostředí podávat včasné informace o možnostech, které mají a které by jim v této nelehké situaci mohly pomoci. Pro některé by informovanost mohla zajistit delší pobyt v domácí péči či urychlení nástupu do konkrétního zařízení, kde by bylo o seniora řádně postaráno. Větší míra informovanosti by se pak mohla promítnout i v možnostech sbližování domácí a institucionální péče, ve kterých vidím možnou perspektivu. Bakalářská práce bude sloužit jako zpětná vazba pro Domov Božice, p.o - Domov pro seniory, kde byl výzkum po písemném souhlasu paní ředitelky realizován. Výsledky výzkumu budou využity k identifikaci domácí a institucionální péči o seniory a jejich možné perspektivě sbližování.
|
|
|
Integrace dětí z institucionální péče do samostatného života
KREJČOVÁ, Kateřina
Opuštění ústavní výchovy je pro mladé dospělé významným milníkem. Po opuštění ústavu se mohou ocitnout úplně sami na okraji společnosti. Proto se tato práce zabývám právě životem mladých dospělých po skončení ústavní výchovy. Mapuje jejich kroky po několika letech samostatného života. Práce se zabývá problematikou ukončení ústavní výchovy a následným samostatným životem mladých dospělých. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak jsou mladí dospělí připravováni na přechod do samostatného života. Práce dále zjišťuje, jak se proces integrace daří a jaké nástroje jsou používány pro jeho usnadnění. Rozdělena je práce na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy. Prvním pojmem je sociální pracovník. Ten je zde uváděn ve všech podobách, se kterými se mladý dospělý může setkat při opouštění ústavní péče. Dále je zde definována ústavní výchova. Její jednotlivé typy a rozdělení. Práce definuje cílovou skupinu, tedy mladé dospělé. V samostatné kapitole se práce věnuje dětskému domovu a fázi odchodu ze zařízení s ohledem na cíl práce. Jsou zde zmapovány některé projekty zaměřené na podporu integrace dětí z institucionální péče do samostatného života. V rámci výzkumu byla zvolena kvalitativní metoda sekundární analýzy dokumentů mladých dospělých, kteří zařízení ústavní výchovy opustili. Tato analýza má ukázat úspěšnost mladých dospělých v samostatném životě. V práci je uvedena současná podoba jejich života. Výzkumné výsledky ukazují zapojení do projektu. Součástí je i vyhodnocení znalostí po absolvování projektu, který má se samostatným životem pomoci. Z výzkumu vyplývá, že i přes rovnost šancí, kterou se dětský domov snažil dětem během let strávených v ústavní péči připravit, se samostatného života každý chopil jinak. Je zde patrné, že záleží nejen na možnostech a šancích, ale také na osobním postoji každého mladého dospělého, jeho návycích a zázemí, ze kterého do ústavní výchovy přichází. Přes individuální přístup a respektování potřeb jednotlivých mladých dospělých zařízením i pracovníky speciálních programů, se ne každému mladému dospělému podaří po opuštění dětského domova začít žít úspěšný a spokojený život.
|
|
|
Vzdělávání dětí z dětského domova
Krátká, Jana
Disertační práce poukazuje na problematiku institucionální péče v České republice. Primárně se zaměřuje na dětské domovy, vzdělávání a socializaci dětí umístěných v tomto typu rezidenčního zařízení. Cílem teoretické části je popsat charakteristiku subjektů institucionální péče v České republice. Dále komparovat institucionální péči s vybranými zeměmi a popsat socializaci dítěte v rodině a ve škole. Taktéž je popsán historický přehled institucionální péče v České republice a v závěru se autorka zabývá konkrétním popisem sociálního začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do výukového procesu na základní škole. Empirická část referuje o realizovaném výzkumu a jeho výsledcích, pro které byla využita kvalitativní metodologie s využitím designu případové studie. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak se děti z dětského domova začleňují do výukového procesu na základní škole. Dále si autorka stanovila několik dílčích cílů. Prvním dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou děti z dětského domova začleňovány dětmi vyrůstajícími v biologických rodinách do třídního kolektivu na základní škole. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou děti z dětského domova začleňovány učiteli do výukového procesu na základní škole, a třetím dílčím cílem bylo odhalit, jak jsou děti z dětského domova do tohoto procesu...
|
|
|
Vliv institucionální péče a výchovy na dítě raného věku (především v jazykové a komunikační oblasti)
Mouchová, Andrea ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Hlavní myšlenkou diplomové práce je postihnout vliv institucionální péče, výchovy a vzdělávání na rozvoj dítěte raného věku. V teoretické části je charakterizováno dítě mladší tří let, rozvoj jeho osobnosti. Zvláštní pozornost je zaměřena na rozvoj komunikačních kompetencí a řečových dovedností dítěte raného věku, jsou vymezeny základní pojmy. V diplomové práci je zmapována situace institucionální péče, výchovy a vzdělávání pro děti raného věku v České republice i zahraničí, popsán historický vývoj i současný stav. Jsou předloženy výzkumy týkající se této problematiky a nastíněny budoucí tendence a vize v oblasti výchovy a vzdělávání dětí do tří let. Cílem výzkumného šetření je porovnat skupinu dětí zařazených do institucionálních zařízení pro děti raného věku se skupinou dětí vyrůstajících výhradně v rodinném prostředí a ověřit tak, zda pobyt dítěte raného věku v institucionálním zařízení pozitivně ovlivňuje jeho rozvoj v oblasti řeči a komunikace.
|
|
| |
|
|
Problematika institucionální péče o seniory s Alzheimerovou chorobou
Jírová, Monika ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Diplomová práce s názvem "Problematika institucionální péče o seniory s Alzheimerovou chorobou" zahrnuje informace týkající se jednotlivých typů demencí, mapuje současnou situaci v České republice a ve světě, charakterizuje základní otázky v oblasti sociální politiky a představuje vybrané metody nefarmakologické léčby. Výzkumná část analyzuje podmínky života seniorů trpících Alzheimerovou chorobou, kteří žijí v různých typech ústavních zařízení. Zaměřuje se také na rodinné příslušníky. K ucelenému pohledu na dané téma přispívají názory odborníků z daných institucí. Cílem práce je stručně charakterizovat a porovnat systém péče v jednotlivých ústavních zařízeních a pomocí statistických informací poukázat na aktuálnost tématu.
|
|
|
Konečná stanice, vystupovat! Pojetí péče o jedince s Alzheimerovou demencí očima blízkých (a) pečujících
Pekárková, Mariana ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce bude věnována jedincům, kteří mají rodinného příslušníka s Alzheimerovou chorobou. Stěžejním však nebude Alzheimerova choroba jako taková, ale samotní pečující a blízcí. Důraz bude kladen na jejich vzpomínky a především nově vznikající vztahy mezi pečujícími, blízkými a opečovávanými. Cílem práce je zachytit klíčové momenty, které měly u pečujících vliv na následné řešení situací a konotace, které jsou s demencí spojovány a zároveň následné reflektování a vlastní legitimizace rozhodnutí umístit svého_ou blízkého_ou do institucionální péče. Zohlednit bych chtěla také medicínský diskurs, který má vliv na formování názorů o "správně" poskytované péči a konstruování lidí s Alzheimerovou chorobou.
|
host ::
RSS.